• Novinky
• Matice slezská
• Opavská oblast
• Těšínská oblast
• O Slezsku
• Kontakty

140. výročí matiční činnosti ve Slezsku

V únoru 2017 uplynulo 140 let od ustavující Valné hromady Matice opavské. Je bezesporu obdivuhodné, že i přes nelehká období své historie tento spolek nezanikl a dnes v podobě Matice slezské vyvíjí nejen v Opavě, ale na většině území českého Slezska širokou činnost: vydává publikace, organizuje vlastivědné zájezdy, šíří osvětu o Slezsku jako jedné ze tří historických zemí České republiky a pořádá společenské, osvětové a kulturní akce, kterými obohacuje život ve Slezsku. Přeji Matici slezské k jejímu výročí a všem jejím členům, aby i v dnešní rychlé, ekonomicky zaměřené, konkurenční době měli pro svou další činnost stejně tolik elánu, nadšení a odvahy, jako měli naši předchůdci v druhé polovině 19. století.

Ing. Jana Novotná Galuszková
předsedkyně Matice slezské

O činnosti Matice opavské

Málokterý jiný spolek zaujme nejen podobnou šíří aktivit, kontinuitou, ale i významem a historií, komplexně reflektující dějinné peripetie závěrečných dekád „dlouhého“ 19. století a dramatické zvraty století následujícího. Posílat dítě do českojazyčné školy a složit v rodném jazyce maturitní zkoušku, moci číst české noviny a českou odbornou literaturu, dávat najevo veřejně a organizovaně příslušnost k česky hovořícímu etniku, to vše nebylo v Opavě a řadě dalších míst rakouského Slezska v poslední třetině 19. století snadné či vůbec možné. Po řadě obstrukcí ze strany zemské vlády a dalších veřejných činitelů se podařilo dosáhnout schválení vzniku spolku, jehož ustavující valná hromada se sešla 12. února 1877. Nedlouho poté, v roce 1880, spolek zakoupil objekt, který sloužil nejen matičním činovníkům k zasedání, ale poskytoval rovněž zázemí širokému spektru kulturních a společenských aktivit českého obyvatelstva. V Matičním domě na Rybím trhu bylo posléze umístěno také muzeum a spolková knihovna.

Jedním z pilířů činnosti Matice opavské byla právě podpora českého školství, a to na všech stupních. Přispívala k zakládání škol mateřských i obecných. Velkým úspěchem ovšem bylo otevření soukromého matičního českého gymnázia, které od roku 1883 sídlilo v opavském městském paláci v prostoru mezi dnešním katastrálním úřadem a Sněmovní ulicí. Jeho prvním ředitelem se stal Vincenc Prasek. České gymnázium v tehdy převážně německé Opavě otevíralo dveře k vyššímu vzdělání českým studentům i po postátnění školy v roce 1899, stejně jako v prvorepublikovém a posléze též poválečném období. Přímým nástupcem této instituce je současné Mendelovo gymnázium.

Matice opavská se od jiných národně obranných jednot odlišovala programovou sbírkotvornou činností, která vyústila v založení samostatného matičního muzea. Jeho sbírky již v prvorepublikovém období přešly do správy Slezského zemského muzea, kde jsou v podstatné míře zachovány dodnes. Sbírkové fondy spolu s obsáhlou knihovnou a archivem poskytovaly zdroje informací řadě badatelů. Výsledky jejich práce byly díky Matici také zveřejňovány, neboť právě publikování literatury bylo také jedním z pilířů činnosti tohoto spolku. Prohloubení národního uvědomění českých Slezanů měla napomoci jak literatura odborná, tak knihy určené nejširší veřejnosti. Například publikace mimořádně literárně plodného Vincence Praska či neméně aktivního Josefa Zukala patří dodnes k vyhledávaným titulům, a to nejen mezi odborníky. Pozornost zasluhuje také spolkem vydávaný odborný časopis. Věstník Matice opavské jakožto český vědecký časopis, jehož první číslo vyšlo již v roce 1878, byl s pravidelnou periodicitou publikován od 90. let 19. století. V roce 1936 byl název časopisu změněn na Slezský sborník, který nákladem Slezského zemského muzea vychází dodnes, a je tak vůbec nejstarším odborným časopisem v našem regionu.

Mnohé z matičních aktivit přešly již během prvorepublikového období do kompetence státem zřizovaných institucí, další činnosti i po obnovení spolku po druhé světové válce. Vzhledem k radikálnímu řešení národností otázky stanuly před Maticí nové úkoly a výzvy – jak při obnově válkou zdevastované oblasti, tak při artikulaci nároků na politickou a kulturní svébytnost Slezska. Podobně tomu bylo i v případě dalšího obnovení činnosti v období politického uvolnění v závěru 60. let 20. století, tentokrát však již Matice slezské. Tento spolek, opětovně obnovený po demokratizaci poměrů v roce 1989, podporuje tradičními prostředky slezskou identitu dodnes.

Mgr. Ondřej Haničák
Slezské zemské muzeum

Vznik Matice slezské a její činnost v letech 1968 - 1972

Krátké čtyřleté období Matice slezské mezi roky 1968 až 1972 se výrazně zapsalo do struktury spolku, tehdy ještě společenské organizace. V souvislosti s „Pražským jarem“, kdy uvolněné politické podmínky probudily v občanech v mimořádné míře zájem o veřejné záležitosti a jejich všestrannou společenskou angažovanost, nemohla minout ani matiční hnutí. Skutečnost prokázala, že ani po dvaceti letech od ukončení existence Matice opavské a Slezské matice osvěty lidové v roce 1948 nebyly tradice matice zapomenuty, ale právě naopak. Ještě žijící pamětníci zániku spolků po únoru 1948 se z iniciativy MUDr. Jaromíra Kaluse sešli v Opavě dne 9. května 1968 na poradě, na níž se rozhodli ustavit přípravný výbor k obnově spolku. Účastníci porady sestavili a následně zajistili vydání prohlášení „Obnovujeme Matici opavskou“. S obdobnou iniciativou vystoupil v Českém Těšíně Hubert Laštůvka. To již došlo ke vzájemnému kontaktu iniciátorů obou stran, kteří na základě minulých zkušeností z koexistence obou podobných organizací došli k řešení vytvořit organizaci jedinou s působností pro celé československé Slezsko. S tímto návrhem pak vystoupili na ustavujících schůzích v Českém Těšíně dne 25. dubna 1968 a v Opavě 2. května 1968 a po jeho schválení tak vstoupila v život Matice slezská. Byl ustaven nejdříve prozatímní, později definitivní ústřední výbor se sídlem v Opavě a dva oblastní výbory se sídlem v Opavě a Českém Těšíně, které respektovaly specifické poměry a rozdílný historický vývoj obou části československého Slezska. Další události pokračovaly rychlým tempem. V srpnu 1968 byly schváleny Krajským úřadem Severomoravského kraje stanovy Matice slezské, což byla nutná podmínka pro její další činnost. Ihned se začaly ustavovat matiční odbory, první v Krnově, další v Opavě, který se v krátké době stal se svými sedmi stovkami členů vůbec nejpočetnějším odborem matiční historie, přičemž v Kateřinkách vznikl další samostatný odbor. Do léta roku 1969 se v obou oblastech ustavilo již dvacet odborů. Vysoká aktivita všech členů v Matici slezské si vyžádala vytvoření sedmi specializovaných komisí pro specifické činnosti. Hned v roce 1968 začaly vycházet „Zprávy Matice slezské“, v následujícím roce byla v rámci Matice slezské ustavena „Společnost P. Křížkovského“, která připravila a organizačně zajišťovala rozsáhlé oslavy 150. výročí skladatelova narození. V roce 1969 uspořádala Matice slezská shromáždění na Ostré Hůrce u Háje ve Slezsku za masové účasti lidu a významných veřejně činných osobností k připomenutí prvního podobného setkání slezských Čechů roce 1869. V Dolní Lomné začaly odbory na Těšínsku budovat národopisný areál a v jeho rozestaveném prostoru se již v září 1969 poprvé uskutečnily „Slezské dny“, konané dodnes. Současně začal vycházet časopis „Slezsko“, jehož idea žije doposud ve „Vlastivědných listech Slezska a severní Moravy“.

Avšak ne ve všech svých záměrech byla Matice slezská úspěšná. Ztroskotalo jednání o navrácení Matičního domu v Opavě, a tak nakrátko byl vybudován sekretariát Matice slezské v budově na Krnovské ulici č. 5. Z rozsáhlých edičních plánů se realizoval pouze jediný titul, a to z důvodu tehdy velmi omezujících platných zákonů, zejména zákona tiskového, jehož zcela nové znění bylo slibováno, avšak stále odkládáno a k jeho přijetí nikdy nedošlo. Naopak byla znovu zavedena určitá forma cenzury tiskovin, na čas přerušená v letech Pražského jara. Mezi tehdejší neúspěchy patří marné úsilí Matice slezské o založení vysoké školy v Opavě, které navazovalo na její iniciativu již po roce 1945. Vydané a argumentačně důkladně zpracované „Memorandum o potřebě vysokého školství v Opavě“ (1969) v počtu dva tisíce výtisků zaplavilo všechny významné instituce a úřady v Československé republice, které se mohly k této otázce vyjádřit, což většinou také učinily a téměř bez výjimky kladně. Avšak dříve, než mohlo k realizaci nejen tohoto, ale i řady dalších plánů Matice slezské dojít, byla s postupující „normalizací“ označena za organizaci přežitou, bezúčelnou, s buržoazně nacionalistickým zaměřením, která se vymyká ze zásad socialistického zřízení. Nastalé tlaky ze strany státních a politických orgánů na ukončení činnosti a stále silnější omezování jejího působení donutily ústřední výbor Matice slezské k tomu, že dne 31. srpna 1972 se Matice slezská „rozešla“. Její čtyřletá činnost však položila základy řadě myšlenek, které dozrály až po mnoha letech. Založení Slezské univerzity v Opavě je toho nejzřetelnějším příkladem.

Ing. Vlastimil Kočvara
Matice slezská

Akt slavnostního odhalení pamětní desky Josefa Zukala před Matičním domem, na řečnické tribuně někdejší předseda spolku Václav Hauer, počátek 20. stol. Foto: archiv Slezského zemského muzea